[[Situace: V pravé části políčka stojí chlapec a hovoří s někým vlevo mimo záběr, evidentně rodičem.]]
Rodič: Ne, nemůžeš jít.
Chlapec: Ale kamarádi...
Rodič: Kdyby kamarádi skočili z mostu, skočil bys taky?
Chlapec: No ták! Asi ano.

[[Stejná situace, chlapec rozpačitě rozhazuje rukama.]]
Rodič: Cože!? Proč?
Chlapec: No, skočili přece všichni. Představ si to: co je podle tebe pravděpodobnější?

[[Detail chlapcovy hlavy]]
Chlapec: Že všem mým kamarádům, často racionálním a trpícím závratěmi, najednou hromadně v jeden okamžik přeskočilo...nebo že na mostě hoří?

[[Opět vzdálenější záběr, jako v prvním políčku.]]
Rodič: ...No, já...hmm.
Chlapec: Už vidím to zpravodajství: "Lidé opustili svá vozidla a skočili z mostu. Ti, kteří tak neučinili..." No uznej, čekalo na ty něco příjemného?
Rodič: Možná dostali za odměnu dort?
Chlapec: Jak myslíš. Ty si tam zůstaň. Já skáču.

{{Text titulku: Nemluvě o tom, že o vás mnohé vypovídá, pokud vás jako první ve chvíli, kdy sledujete všechny své kamarády, jak se kolektivně vrhají z mostu, napadne něco jako 'moji kamarádi jsou všichni pomatení a já se jimi nenechám ovlivnit' místo 'proboha, doufám, že si neublížili!'}}