Jak by vypadalo, kdyby bylo na Zemi úplně stejné rozložení pevniny jako teď, jen pootočené o 90 stupňů?

Socke

Velmi významným způsobem by to v obecném měřítku pozměnilo naši biosféru a mělo zásadní vliv na rozhlasové vysílání.

Socke se ptá, co by se stalo, kdybychom zemský povrch pootočili o 90 stupňů a náš stávající severní a jižní pól se tak ocitl na rovníku. Nejde nám tu o změnu naklonění zemské osy - představujeme si pouze odlišné rozložení kontinentů.

...kteří by se stali hlavními aktéry děsivé a překvapivě krvavé epizody "Zpráv od jezera Wobegon" v rámci posledního a velice osudného vysílání Společníka pro život na prérii.

Originál: http://what-if.xkcd.com/10/

Follow

Co kdyby... 10 - Cassini

Co kdyby každému z nás byl skutečně předurčený jediný ideální partner, náhodná osoba kdekoliv na světě?

Benjamin Staffin

To by byla skutečná noční můra.

S konceptem jediného ideálního partnera vyvstává obrovská spousta problémů. Jak praví Tim Minchin ve své písni If I Didn't Have You (Kdybych tě neměl):

Tvá láska je pro mě jedna z milionu
nedá se koupit za nic na světě.
Ale z těch 9,999 stovek tisíc dalších lásek
by - statisticky vzato - byly některé úplně stejně fajn
Celý příspěvek →

Follow

Co kdyby... 9 - Předurčení

Co by se stalo, kdyby si všichni na Zemi stoupli těsně vedle sebe, společně vyskočili a dopadli na zem ve stejný okamžik?

Thomas Bennett (a spousta dalších)

Tohle je jedna z nejčastěji pokládaných otázek. V minulosti už byla rozebrána jinde, například v blogpostu na ScienceBlogs nebo v článku na Straight Dope. Základní mechaniku popisují dobře. Jenže neříkají úplně všechno.

Pojďme se na to podívat blíže.

Vycházíme z předpokladu, že bylo veškeré lidstvo na Zemi nějakým kouzlem ve stejný okamžik přepraveno na jediné místo.

Ani pokud do toho zahrneme všechna další letiště v okolí, situace se příliš nezmění. Neovlivní ji ani místní rychlodráha. Na palubu nákladních lodí v přístavu Providence se překotně hrnou davy lidí, ale vybavit lodě zásobami jídla a vody na dlouhou cestu do zámoří není vůbec snadné.

Lidé se zmocní půl milionu aut, která jsou ve státě Rhode Island registrovaná. Krátce nato zažívají dálnice I-95, I-195 a I-295 největší dopravní zácpu v dějinách lidstva. Většina aut je obklopena davy lidí, ale některým se podaří uniknout a vydají se na cesty po opuštěné silniční síti.

Některá z nich se dostanou až za New York či Boston, než jim dojde palivo. Protože už v tento okamžik pravděpodobně nefunguje elektřina, je místo hledání funkční čerpací stanice snazší automobil prostě ponechat svému osudu a ukrást si jiný. Kdo by vás mohl zastavit? Všichni policisté jsou na Rhode Islandu.

Hranice davu se šíří směrem k jižnímu Massachusetts a Connecticutu. Dojde-li k setkání dvou osob, je velmi nepravděpodobné, že by hovořily stejným jazykem, a skoro nikdo se tu nevyzná. Stát Rhode Island se stává zmateným panoptikem prolínajících se a kolabujících společenských uskupení. Násilí je na denním pořádku. Všichni mají hlad a žízeň. Pitná voda je vzácná a neexistuje žádný efektivní systém pro její distribuci.

V průběhu několika týdnů se Rhode Island stává hřbitovem pro miliardy lidí.

Přeživší zvolna putují po celé planetě a na neposkvrněných troskách staré civilizace se pokoušejí vybudovat novou. Lidstvo s klopýtáním pokračuje na cestě kupředu, ale naše řady velice silně prořídly. Oběžná dráha Země je událostmi zcela nepoznamenaná - Země obíhá a točí se přesně tak, jako tomu bylo před nejmasovějším skokem v dějinách lidstva.

Ale teď už alespoň známe odpověď na jednu palčivou otázku.

Originál: http://what-if.xkcd.com/8/

Follow

Co kdyby... 8 - Vyskočit

Byli bychom schopni vyprodukovat dostatek energie na to, abychom celou současnou lidskou populaci dokázali vyslat do vesmíru?

Adam

Bylo natočeno hned několik vědeckofantastických filmů o tom, jak lidstvo z nějakého důvodu - ať už šlo o znečištění, přelidnění či jadernou válku - opustilo planetu Zemi.

Vynášení lidí do vesmíru je ale náročné. Je vůbec vyslání celého lidstva do vesmíru uskutečnitelné, pokud nedojde k nějaké zásadní redukci počtu lidí na Zemi? Nebudeme se zabývat tím, kam letíme - budeme předpokládat, že nepotřebujeme hledat nový domov, jen zkrátka nemůžeme zůstat na Zemi.

První alternativu zastupuje koncept takzvaného "vesmírného výtahu", oblíbený mezi autory science fiction. Spočívá v tom, že bychom k povrchu Země ukotvili satelit, obíhající v takové vzdálenosti, že by toto ukotvení udržoval napjaté odstředivou silou. Potom bychom po kotvicím laně mohli vyslat vzhůru lezce za pomoci běžné elektrické energie a motorů, poháněných sluneční energií, jadernými reaktory nebo zkrátka čímkoliv, co by bylo pro dané účely nejvhodnější. Největším technickým problémem tohoto řešení je to, že by kotvicí lano muselo být z několikanásobně pevnějších materiálů, než jaké dosud známe. Existují naděje, že by nám mohly požadovanou pevnost poskytnout materiály z uhlíkových nanotrubic - čímž se současně řadí k bezpočtu jiných technických problémů, které mizí jako mávnutím kouzelného proutku, jakmile přispěchá na pomoc předpona "nano-".

Druhou možností je pohon prostřednictvím jaderného pulzu, překvapivě reálný způsob, jak velice snadno vyslat velkou rychlostí velké množství hmoty. Základní myšlenka je ta, že za sebe hodíte atomovou bombu a vezete se na tlakové vlně. Možná byste očekávali, že bude kosmická loď rozmetána na prach, ale ukazuje se, že s vhodně navrženým štítem je exploze odmrští dříve, než by se stihla rozpadnout. Pokud by se dalo něco takového realizovat s dostatečnou spolehlivostí, byl by tento systém potenciálně schopen vyslat do vesmíru celé městské bloky a dosáhnout tak - potenciálně - našeho cíle.

Technický princip tohoto nápadu byl natolik smysluplný, že se v šedesátých letech minulého století Spojené státy pod vedením Freemana Dysona takovou kosmickou loď pokusily postavit. Příběh tohoto projektu, zvaného Projekt Orion, rozebírá výtečná stejnojmenná kniha Freemanova syna George Dysona. Zastánci jaderného pulzního pohonu jsou stále zklamáni tím, že byl projekt zrušen dříve, než došlo k postavení prvního prototypu. Jiní namítají, že s ohledem na to, o co se projekt snažil - umístit celý jaderný arzenál do krabice, vyhodit ho vysoko do atmosféry a opakovaně provést jaderný výbuch - je naopak děsivé, jak daleko projekt dospěl.

Odpověď tedy zní, že ačkoliv je snadné vyslat do vesmíru jednoho člověka, vyslat tam nás všechny by výrazně zatížilo naše dostupné zdroje a dost možná zničilo celou planetu. Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.

Originál: http://what-if.xkcd.com/7/

Follow

Co kdyby... 7 - Všichni ven