Březen 2013

Dnešní comics je jedním z těch, které tu není z pochopitelných důvodů možné reprodukovat. Současně na něm ale vlastně není co překládat, aspoň prozatím.

Titulek obrázku říká "Počkejte si".

Nezbývá nám, než se podle toho zařídit. Jak dlouho budeme muset na pointu čekat (a jaká bude)...kdo ví. Pokud dojde k nějakému vývoji, budeme se snažit tento post nějakým způsobem aktualizovat.

Dosud odhalená polička coby animace. Mezerníkem můžete animaci zastavit nebo znovu spustit, šipkami doleva a doprava se ručně přesouváte na předchozí/následující obrázek. Autorem je id Aubron z xkcd fóra.

Doplněno 26.3. 11:00 - První dialog v celém comicsu: "Tak zatím!" "Měj se!"

Doplněno 26.3. 16:30 - Odkaz na automaticky aktualizovaný GIF byl nahrazen propracovanější verzí prohlížeče celé animace, ve kterém můžete animaci zastavit či posunout dopředu nebo zpět.

Doplněno 28.3. 17:30 - Máme tu další dialog: "Chceš si zaplavat?" "Jo." (Nebo alternativně "Chceš plavat?" - záleží na kontextu, který zatím neznáme, jestli to tak je skutečně myšleno.)

Doplněno 28.3. 21:45 - Během večera jsme se dočkali dalšího dialogu: "Pfffuj. *kašly*" "Jsi v pořádku?" "Jen se mi to dostalo do pusy." (Slůvko "to" je tady použito záměrně, protože ani v angličtině není úplně jasné, o čem je přesně řeč.)

Doplněno 2.4. 17:00 - Máme tu další dialog! "Tušíš, kde je teď řeka?" "Pořád dost daleko. Vlastně tenhle týden o kousek ustoupila."

Doplněno 6.4. 15:00 - Dva nové dialogy! První: "Nechápu, co to moře vyvádí." A druhý: "Myslím, že vyšší už ho postavíme jen těžko. Ale bylo to fajn!"

Doplněno 9.4. 16:30 - A další dialog je tu. V předchozích několika snímcích jsme se dočkali jen pár citoslovcí prskání a plivání, abychom na ně navázali tímto snímkem: "Už jsem pil i horší věci."

Doplněno 11.4. 22:30 - Další dialogy. První: "Jeden z nás by měl asi slézt dolů." "Jo." Druhý: "Moře stoupá." Třetí: "Jo."

Doplněno 13.4. 17:15 - A další tajemné dialogy. První: "Hladina moře stoupá a klesá. Už jsme to viděli." "Ne takhle rychle." Druhý: "Řeka ještě ani nedosáhla k moři." "Řeka je malá. Moře je velké." A třetí: "Jak velké?" "Nevím."

Doplněno 16.4. 20:00 - Včerejší a dnešní dávka nových dialogů: "Prší na moři?" "Nevím", "Jestli ano, přijde mi to jako plýtvání.", "Prší v kopcích, odkud teče řeka, žejo?" "Jasně.", "Existují i jiné řeky?", "Nevím.", "Musí existovat, jinak by moře vyschlo.", "Možná vyvěrá ze země." "A to se děje?" "Nevím.", "Netuším, jak moře funguje." "Já nevím vůbec o ničem, jak to funguje."

Doplněno 24.4. 20:30 - Další dávka nových dialogů: "Myslím, že to neskončí.", "Moře se nemůže samo od sebe donekonečna zvětšovat." "Může dělat, co se mu zachce. Je to moře.", "Musí to mít nějaký důvod. Všechno má nějaký důvod." "Jo.", "Ale někdy to nebývá dobrý důvod.", "Musí existovat jiné řeky. Možná je s nimi něco v nepořádku.", "Líbí se mi náš hrad."

Doplněno 25.4. 23:15 - A další dialogy: "Myslíš, že existují i jiné řeky? Nějak do něj musí přibývat voda.", "A musí to být voda? Možná někde nějakým způsobem přibývá pevnina. A kvůli tomu moře přetéká.", "Nebo tam někde možná prostě jenom prší. Nemáme ponětí, co tam je.", "Nojo.", "Chceš to zjistit?" "Ano.", "Dojdu pro tašky.", "Sbohem..."

Doplněno 1.5. 22:00 - A další dávka dialogů: "Už jsi někdy byla takhle daleko?" "Tímhle směrem ne.", "Možná to moře nikde nekončí.", "Zatím nejdeme tak dlouho.", "Jo. Ale přesně tak vypadá první fáze toho, když něco nekončí.", "Jestli dneska něco nenajdeme, budeme muset začít používat parní láhev." "Ble." (Neptejte se nás, co je to parní láhev, nemáme taktéž nejmenší tušení.) "Ano." "Co ano?", "Existují i další řeky."

Doplněno 4.5. 14:15 - "Řeka neteče tak rychle, možná bych mohl..." "Příliš nebezpečné." "Jo.", "To je v pořádku. Byla to nehoda.", "Ale máš pravdu." "V čem?", "Tahle řeka vážně neteče příliš rychle.", "Nemůže téct o moc rychleji, než jsme schopni jít. I kdyby byla tak hluboká, jak je široká, myslím, že v ní není dost vody.", "Nojo.", "A tahle řeka nevypadá nijak v nepořádku." "Jo.", "Ale je docela fajn." "To jo.", "Promiň." "Ne. Zapomněla jsem.", "Pořád stoupá.", "Je to divné. Řeky tečou, aby se setkaly s mořem. Možná se moře nemohlo dočkat.", "Půjdeme proti proudu hledat brod, nebo se vrátíme?", "Nemůžeme se vrátit. Ještě nerozumíme úplně všemu.", "Rozumět všemu je dost odvážné. My nerozumíme skoro ničemu." "Nojo.", "Ale přesně tak vypadá první fáze toho, když rozumíš všemu."

Doplněno 8.5. 21:00 - "I kdyby nic jiného, jsem rád, že jsme tuhle řeku objevili. Není to k ní o moc dál než k naší při nejnižším stavu vody.", "Páni. Tahle řeka je ještě větší, než vypadala.", "Možná že je dost velká na to, aby naplnila moře.", "Nemáme dost silný provaz.", "Cože?" "Chytni se toho, nebo spadneš.", "Když se naše řeka rozvodní, je plná nejrůznějších věcí. Dřeva a listí a věcí od lidí z kopců.", "Tahle řeka vypadá jinak.", "Možná protéká jenom prázdnými oblastmi.", "Pokud tahle řeka nezpůsobuje zvedání hladiny moře, musíme se dostat přes ni. Tak jako tak pokračujeme proti proudu.", "Jakpak vysoko je asi hladina teď?", "Jestlipak si toho všiml někdo další. Už to trvá celé dny." "V tomhle ročním období nás k moři moc nechodí. Možná pár dětí.", "Musela by stoupnout ještě o dost výš, než by zatopila stany.", "Tahle řeka protéká vyššími kopci než ta naše.", "Jestli brzy nenajdeme cestu na druhý břeh, skončíme v nich.", "Jestlipak by se v ní dalo plavat."

Doplněno 18.5. 4:00 - "Jsi v pořádku?", "Jenom přemýšlím.", "Budeme pokračovat tudy podél řeky?" "Hmm.", "Uvidíme, jestli je dokážeme přejít a pak se k řece vrátit.", "Tady nahoře zřejmě víc fouká.", "Uff." "Jsou vyšší, než vypadaly.", "Hezké.""Zív.", "K řece je to už kousek...", "Bobule?" "Jů, díky.", "Žijí tu lidé. Nebo žili. Našel jsem nějaké tábořiště.", "Čerstvé?" "Vypadalo, že už je nějakou dobu opuštěné.", "Mám žízeň. Pojďme k řece." "Jo.", "Zbylo po nich něco užitečného?" "Jenom nějaké dříví. Na vor by nestačilo.", "Tady je to krásné." "To jo.", "Divím se, že nás ještě nikdo neviděl.", "Pokud je to tu takhle opuštěné, měli bychom tu žít sami.", "Všimla sis, že by moře chutnalo líp?" "...ne?", "Nevím. Snažím se mořskou vodu neochutnávat. Proč?", "Jen jsem přemýšlel. Pokud do moře teče hodně vody z řeky, měla by v něm být voda sladší.", "Než jsme odcházeli, tak jsem ho ochutnal." "Ble. A?" "Podle mě chutnalo o trošku líp, ale možná se mi to zdálo.", "Asi ano. Jak vysoko byla tehdy hladina? Ta voda navíc nemohla být skoro znát.", "Jo."

Doplněno 22.5. 16:45 - "No, beztak bychom měli jít dál. Buď přijdeme na to, co je s mořem, nebo budeme narážet na další krásná místa.", "To zní dobře.", "Jsi v pořádku?", "Našla jsem...", (Kvák), "Takové jsi objevil?" "Ano.", "Uff.", "Tak jo.", "Páni.", "Na kmeni jsou značky." "Aha. Nojo.", "Copak asi znamenají."

Doplněno 26.5. 1:45 - "Jeslipak by měl vypadat takhle.", "Je to dost velký strom. Nejspíš ví, co dělá.", "Myslíš, že si můžeme vzít?", "Jo. Nevypadá, že by tu poslední dobou někdo byl.", "Podobá se to tomu, co vídáme plavat v naší řece.", "Jestlipak jsou zdejší lidé příbuzní těch v kopcích?" "Možná.", "Ale ty značky na stromě nevypadaly povědomě." "Nojo.", "Mohli bychom přeplout řeku. Máme víc než dost dřeva na vor.", "Jo.", "Jsme skoro v horách.", "Šli jsme celé dny po břehu moře a nic jsme se nedozvěděli. Tady nahoře se dozvídáme spoustu věcí.", "Nedozvěděli jsme se, proč moře stoupá." "Třeba bychom se to nedozvěděli nikdy.", "Je tu jídlo a voda. Nechci jít zase zpátky dolů, jít dalších pár dní podél břehu moře a nakonec se muset vrátit.", "Možná je moře příliš velké, než abychom ho pochopili. Nemůžeme najít odpovědi na všechno.", "Ne. Ale myslím, že můžeme najít odpověď na cokoliv."

Doplněno 27.5. 6:00 - "Ale souhlasím. Zatím se nemusíme vracet." "Jo.", "A ty hory vypadají hezky." "Jo!", "Než vyrazíme, měli bychom se zásobovat." "Obstarám víc vody.", "Ahoj!", "Neboj! Já tě nesním.", "Chceš jídlo?"

Doplněno 2.6. 18:15 - "Kdepak asi jsou lidé, kteří o tyhle rostliny pečovali.", "Co to děláš?", "Hraju si se svým stínem!", "Když se během chůze dost dlouho upřeně dívám na ten svůj, začne vypadat vážně divně." "Jo.", "Ale pořád lepší, než když jsme šli podél moře, celé dopoledne proti slunci." "Jo.", "U řeky je to hezčí, ale tady je schůdnější terén." "To jo.", "No, čím výše jsme, tím je všude více zeleně.", "Hory jsou dál, než vypadaly.", "Had!", "Jsi v pořádku?", "Asi jo...", "Kousnul tě?" "Ne.", "Viděls, jaký had to byl?", "Nahnědlý a lesklý. Takový flekatý.", "Měl nad očima malé růžky?" "Ne, takový to nebyl.", "Byl divný. Na obou koncích zvláštně useknutý. Jako by zapomněl na to, že má mít hlavu a ocas.", "Hmm...", "Netuším. Ale obejdeme to. A dívej se, kam šlapeš." "Tak jo.", "Žádní hadi."

Doplněno 6.6. 22:30 - "Myslím, že odsud skoro vidím moře.", "Nevím. Těžko říct, co je nebe a co voda." "Jo.", "Tady nahoře je chladněji.", "Neslyšíš tiché pípání?", "Ne." "Já to teď už taky neslyším.", "Jednou jsem slyšela pípání na noční obloze.", "Dívala jsem se jedné noci na hvězdy a slyšela jsem pípání. Hodně tiché. Jen sem tam pípnutí." "Vidělas něco?", "Zdálo se mi, že pár hvězd zablikalo. Jinak nic." "Hmmm.", "Píp", "Jde to zepředu.", "Píp", "Píp", "Píp", "Píp." "Píp", "Píp", "Píp.", "Proč to dělá?" "Nevím." "Píp", "Asi se zlobí, že tu jsme.", "Píp", "Píp", "Píp", "Píp", "Co to dělá?" "Myslím, že mu něco dal.", "Aha! Jídlo! Ten hlasitý je určitě děťátko!" "Píp!", "Píp" "Píp", "Teď jsou hlasití oba." "Píp" "Píp", "Píp", "To je v pořádku! Nesníme ti děťátko." "Myslím, že ti nevěří." "Píp" "Píp", "To nevadí. Prostě chrání svoje děťátko." "Píp", "Píp", "Hele...myslím, že vepředu vidím vodu." "Píp" "Píp", "Píp", "Píp", "Neboj se. Děláš to dobře." "Píp", "Píp", "Píp", "Píp", "Našla jsem malinkou řeku."

Doplněno 11.6. 2:00 - "Jsi v pořádku?" "Jo!", "Ksichtolez!", "Hej!", "Pojď se kouknout, co jsem objevila!", "Tahle řeka teče k té velké, tak jsem podél ní šla zjistit, jestli se spojují.", "Páni.", "Země se asi zvedá, ale řeka zůstává stejně nízko.", "Řeka stoupá taky. Ale ne tak rychle jako země kolem.", "Vážně voda dokáže takhle prohlodat kámen?", "Asi ano.", "Neumím si představit, jak dlouho to muselo trvat.", "To jo...", "Spousta toho kamení vypadá dost popraskaně.", "Dokonce i tam dole, mezi těmi velkými balvany, vypadají útesy dost písčitě. Písek voda unáší celkem rychle.", "Nojo.", "Jakpak je asi hluboký.", "Možná prochází celou horou a je tak hluboký, jako je hora vysoká.", "Možná ještě hlubší. Nevíme, kolik je na dně vody.", "Hmmm.", "Asi nebude o moc hlubší než je hladina moře. Kdyby byl, tak by řeka netekla tak rychle a nevyrývala by si koryto." "Nojo.", "No ale řeka se taky nemohla jen tak prohlodat horou, protože jak by to celé začalo?", "Jakpak asi vypadá vrcholek té hory?", "Pojďme to zjistit."

Doplněno 16.6. 23:15 - "Zdá se, že jsme dospěli na konec naší pouti.", "Chceš najít lepší místo?" "Ne, zvládnu to. Ukaž, pomůžu nejdřív tobě.", "Hele!", "Opatrně!" "To je dobré.", "Bolí to?" "Trochu píchá.", "Opatrně, může kousat." "Vidělas už nějakého?" "Ne takhle zblízka.", "Je moc hezký." "Jo.", "Tak jo, už tě necháme na pokoji.", "Jsi v pořádku?", "Jo!", "Možná je čas se vrátit.", "Svět je moc velký. Může se táhnout mnohem dál, než dojdeme.", "Já jdu dál.", "Ale jednoho dne nepůjdeš. A jsme daleko od domova.", "Měl jsem předtím dojem, že se chceš vrátit a jít k moři.", "Nechci se k němu vrátit. Chci ho pochopit.", "Lezením? Moře je dole, ne nahoře.", "Tihle brouci mají tak krásná křídla.", "Mohl bys strávit tisíc životů zíráním na písek a moře a přemýšlet u toho, seč by ti mozek stačil, a stejně bys nikdy neuhádl, že na světě jsou takovéhle věci.", "Chci vidět vrcholek.", "Co myslíš, že najdeme?" "Další kus světa. Možná jiný."

Doplněno 21.6. 23:30 - "Divné.", "Jé!", "Haló?", "Vidíš něco?", "Jen starý nábytek. Police. Rozbitá miska.", "A hele...", "Tady vzadu je pramen.", "A skoro to vypadá, jako by na vrcholku hory něco bylo.", "Hmm... Možná jo.", "Myslím, že ten, kdo tu žil, taky rád stavěl hrady.", "Tumáš.", "Jé, tys vzal vlajku!" "Jo, já...", "POZOR!", "Hej! Hej! Tady!", "Ssss", "Jsi v pořádku?" "No...asi ano?", "Nekousla tě?" "Měla drápy. Viděl jsem je." "Ale nekrvácíš?", "Ne?", "Myslím, že omylem chytla můj batoh.", "To bylo štěstí." "Bylo štěstí, že...žes ji odehnala. Trefilas ho?" "Vlastně jsem si nevšimla.", "Nojo.", "To bylo odvážné.", "Popadls me. Kdybys mě nestrhnul a..." "Jsi v pořádku ty?", "Jo, nic mi není.", "Ale je.", "Cože?" "Zranila sis nohu.", "Ne, jenom jsem se uhodila, když..." "Teče ti krev.", "Cože? Ne, já... Aha!", "Stopy drápů. Nevšimla jsem si, že mě zasáhl." "Byl rychlý."

Doplněno 24.6. 2:00 - "Kde to je? Myslel jsem, že to mám...", "To je nečekaně hodně krve.", "Drž ruku pevně tam, odkud to teče. Hledám něco, čím to zavázat.", "Můžu prostě roztrhat batoh. Stejně už je potrhaný. Nebo..." "Jé, počkej., "Promiň, že jsem ti zničila vlajku.", "To nevadí. Stejně jsem ji vzal pro tebe.", "Děkuju.", "Líbí se mi tak moc, že ji barvím krásně na červeno.", "Domů to bude dlouhá cesta.", "Můžeš vůbec chodit? Jak je ti?", "Mám žízeň.", "Bolí to?", "Předtím to nebolelo. Teď už ano.", "Myslím, že máš pravdu. Na té hoře je nějaká stavba.", "Myslím, že můžu chodit normálně."

Doplněno 26.6. 23:30 - "Bolí, ale když si na ni stoupnu, tak to nebolí o moc víc." "Aspoň že tak.", "Je to dost ošklivá rána. Za dobu, než dojdeme domů, by se mohla dost zhoršit.", "Potřebujeme pomoc.", "Na vrcholek to nemůže trvat déle než tak asi den. Možná tam jsou lidé.", "Jako ti lidé v kopcích?" "Od těch jsme hodně daleko.", "Nevíme, co je za těmi horami. Když půjdeme ještě kousek výš, uvidíme tam. Možná tam jsou vesnice.", "A pokud tam nikoho nenajdeme, nebudeme od domova o moc dál než teď." "Nojo.", "Tak jo.", "Ponesu všechno ve tvém batohu. Můj je stejně roztržený.", "Řekni mi, kdyby tě noha začala hodně bolet." "Dobře.", "Vlezu tam a pomůžu ti na druhou stranu.", "Tady nahoře je rozhodně chladněji.", "Jak se cítíš?" "Nic moc.", "Ta věc tam pořád někde je. A nejspíš není sama." "Nojo."

Doplněno 5.7. 0:01 - "Musíme se vyspat." "Nojo.", "Předtím to tak děsivé nebylo. Přespat tam, kde jsme zrovna zastavili.", "Zůstanu vzhůru, odpočiň si." "Já můžu být vzhůru.", "Ne, musíš si odpočinout. Když budu unavený, vzbudím tě.", "Nebo kdyby tě něco chtěl sežrat a potřeboval bys, abych to praštila.", "Zůstal jsem vzhůru tak dlouho, jak jsem dokázal. Můžeš to vzít za mě?" "No jasně.", "Tak jo. Jak se cítíš?" "Pořád to bolí.", "Píp", "Slyšíš to?", "Jo.", "Copak asi dělají.", "Jsem vzhůru." "Konečně!", "Spal jsem moc dlouho?" "Vlastně ne dost dlouho. Ale čas běží. A nudila jsem se.", "Co dělá noha?", "Vypadá to dobře.", "Vážně?" "Jasně.", "Tak jo. Vylezeme nahoru. Podíváme se po lidech.", "Pokud žádné neuvidíme, vyrazíme zpátky domů.", "To zní dobře.", "Pěkné.", "K čemu to asi je.", "Opatrně.", "Hmm.", "Hory zřejmě na druhé straně neklesají zpátky.", "Našla jsem lidi."

Doplněno 9.7. 19:00 - "Kde?!" "Támhle.", "Je to daleko. Ale vidíš ten prach?", "Jo..." "A viděla jsem záblesky. Něco se třpytilo.", "Není to daleko. Do večera tam můžeme být.", "Bezva! Ještě pořád tě chůze moc nebolí?", "S chozením není problém. Šplhání bolelo.", "Mohlas říct, abych sem vylezl místo tebe." "Ale já se chtěla podívat.", "Přišels na to, co je tahle věc?", "Vypadá to jako nějaký držák.", "Dá se s tím mířit kolem. Možná je to zbraň.", "Možná.", "Ale proč by ji někdo postavil tady nahoře? Na co míří?", "Teď s ní zrovna míříš na náš domov. Copak ses na náš hrad už nenastřílela dost?" "Ne.", "Náš ubohý hrad. Copak z něj asi zbylo.", "Myslím, že to je další věž.", "Taky myslím.", "Jsi TY v pořádku?", "Jo. Jen si na chvilku odpočinu.", "Nevím, proč se tak zadýchávám." "Taky to cítím.", "Jestlipak tady nahoře není jiný vzduch.", "Mohl by. Rozhodně je tu chladněji.", "Vidím někoho tam na tom kopci!", "Nojo! Hej! Halóóó!", "Pořád moc daleko, než aby nás slyšel.", "Hej!", "No, už nás viděli.", "Ahoj. Jsme zdaleka a mám zraněnou nohu. Pomůžete nám?", "Hmm." "Dobře. Umm...", "Vypadá to, že vědí, co dělají." "Jo. Copak to asi je.", "Tohle. Co je to?", "Je to nějaká mast. Bolí to?" "Ani-au-ani ne.", "Hm. Děkuju."

Doplněno 13.7. 17:30 - "Je to jenom voda.", "Zív", "Jak s nimi promluvit? Na to přijdeme.", "Jsme tam zdola. Moře. Jsme z...", "Zív", "...jsme z moře. Jsme z moře a musíme jít spát.", "Zív", "Naučil jsem se jedno slovo. Asi." "Ano?", "Voda. Snad.", "Nebo 'Pití!'" "Hmm.", "Musí existovat rychlejší způsob, jak...", "Počkat.", "To je v pořádku!", "Ano! Moře stoupá!" "Proč se to děje?", "Někam se chystají..." "...a chtějí, abychom šli taky.", "Aha, řeč! Je tam někdo, s kým můžeme mluvit?", "Už chápu - je to necelý den cesty." "Tak pojďme."

Doplněno 19.7. 7:30 - "Je to dobré, ať je to cokoliv.", "Hm, tak jo.", "Slyšel jsem 'voda'." "To je nějaká mapa?", "Asi. Ale je to jen změť čar." "Možná jsou ty trojúhelníky řeky?", "Páni. Tam nahoře je celé město." "Pěkný!", "Ty malé domky se mi líbí. Jsou..." "Páni.", "Jů." "No páni.", "Skutečný hrad! Nikdy mě nenapadlo, že uvidím skutečný hrad!", "Ani jsem si nebyl jistý, jestli nějaké skutečné hrady existují." "Podívej na něj. Je ohromující.", "Náš hrad byl moc malý.", "Pěkný!", "Ahoj!" "Rozumíte nám?", "Víceméně.", "My vám asi taky rozumíme!", "Odkudsi jste se přimístili?", "Vyšplhali jsme sem na horu." "Jsme od moře.", "Vy šplhli sem z pouštiny dole? Tam nikdo neobývací.", "Tomu...tomu jsme úplně nerozuměli.", "Mrzí mě. Váš jazyk jako ty, mluvené...těžký. Ale naučila jsem.", "Buďte prosím mít trpělivost." "Samozřejmě.", "Nerozumějí nic, tak zařídí věci." "Jistě.", "Váš vaky.", "Proč chcete naše batohy?" "Tíživé." "..Aha! Děkujeme.", "Děkujeme." "Za ničeho.", "Vypovídejte, kde domov leží.", "Žijeme na pobřeží. U řeky, která každý rok teče dolů k moři." "Čí řeka?", "Je to malá řeka. Ne ta, která teče z vaší země. Sbíráme věci, které přinese.", "V kopcích, odkud teče naše řeka, žijí lidé." "Nemají nás rádi.", "Jak mnoho lidů tam, kde vy?", "Je nás asi čtyřicet." "Co čtyřicet? Čísla nestejná." "Hm. Čtyři desetkrát. Pět osmkrát." "Dobré.", "Nesete ty lidy s sebou?", "Ne, přišli jsme sami." "Ah." "Chceme zjistit, proč se mění moře." "Ah!", "Vy nevíte. Já..." "Rozumělas tomu?" "Ne.", "Vaše moře nestát o samotě. Jiné moře stojí za břehy. Přivázalo k vašemu... Liší roviny, tak voda pluje." "Počkejte, zpomalte.", "Ne, myslím, že rozumím. Existuje další moře, vyšší, a voda z něj začala proudit do našeho." "Proč? Co je propojilo?" "Jo - co se změnilo?", "V času i kopec změní. Když lidé prvně chodili a prvně stavěli....města, moře byla svázaná. Byla ale velká...a průchod zavřel. Vaše moře...pár řekami pod sluncem zmenšovalo a voda klesla. Teď moře našlo cestu domů.", "Jak moc se hladiny těch moří liší? Kam až voda nakonec stoupne? Máme náš domov přestěhovat?" "Víte, kde jste?", "Ne." "Postavím vám mapu pochopení.", "Pevnost tu. Tohle moře vaše. Tohle moře přichází k vám.", "To naše víra, kde nový břeh.", "Moře může zaplavit HORY?", "Zvěděli jsme. Už proběhlo, když naši starorodičové učili chodit rovně, moře prchlo a vrátilo se.", "Přihazuje znovu.", "Linie pobřeží probíhá přesně místem, kde je hrad. Kde teď jsme my." "Ano."

Doplněno 24.7. 2:00 - "Toto hradisko bývalo kdysi ostrovní. Našli jsme a pokusili opravit.", "Hádám, že tu ostrov zase bude.", "Kdo jste?" "Jsme mudrcové. Toto hradisko se mudrci hemží. A já jsem jejich náčelník.", "Pořád si to neumím představit. Každé z míst, kterými jsme prošli, bude jednou pod mořem.", "Musíme zpátky domů. Musíme začít plánovat odchod. Můžeme si vzít jednu z vašich map? To by nám pomohlo... Jste v pořádku?", "Moc mě mrzí." "Co?", "Když jsme odhalili, že se moře zvedá nad břehem, snažili jsme se zasypat. Selhali jsme. Snažili jsme zpravit všechny z kotliny, ale vaši skupinu jsme neznali.", "Ne, to je v pořádku! Přemýšlela jsem. Když vezmeme v potaz, jak rychle moře stoupalo, bude trvat roky, než..." "Ne.", "Když voda plyne, šíří puklinu. Břeh se rozpadá. Moře vtrhne mocn... Nejmocnější řeka planety bude zase burácet horami. Moře se naplní ne v rocích, ale ve dnech.", "Putování do vašich krajů příliš zdlouhavé. Nelze poslat...jenom moře, v obklíčení a utonutí stoupajícím přílivem.", "Svět, který znáte, se zavírá. Ale štěstěna vás dopravila před vodu. Neopouštěli jste dům navěky v plánu, ale děkujte, že jste opustili." "Ale...", "Musíte se rozloučit odsud. Nemůžete zpátky do propasti. Kráčeli jste příliš daleko a teď už není čas na další kráčení. Moře přichází.", "É...ahoj!", "My, ééé...Děkujeme za... Děkujeme. Musíme jít.", "Nashle!", "Už je...dost pozdě..." "Musíme to...dneska...stihnout k věži...", "Nemůžeme celou...cestu běžet..." "Ne.", "Ahoj! Nejspíš.", "Už jenom kousek!", "Doufám, že jim nebude vadit, když si vezmeme trochu jídla a vody." "Hm.", "Možná jsme měli zůstat a zeptat se. Ale začínalo to být děsivé." "Jo.", "Ale stejně. Možná nám mohli pomoci najít rychlejší cestu zpátky.", "...Jsi v pořádku?" "Udělala jsem něco špatného.", "Tys ukradla mapy!" "Já je jednoho dne vrátím! Doufám." "To je skvělé! Je jich tu tolik!", "Musíme být tady, ne?" "Jo. Takže můžeme sejít z hory známou cestou a pak si to zkrátit přes kopce. Zřejmě jsou prázdné. Zdá se, že kromě nás o tom všichni věděli." "Jo." "Fajn. Tohle snad zvládneme.", "To, co mi dali na nohu, skvěle zafungovalo. Co to podle tebe bylo?" "Nemám tušení. Jenom jsem rád, že to měli.", "Kromě map jsem měla ukrást ještě návod, jak léčit zranění. A taky na to, jak postavit to ukazovátko, co mají ve věžích..." "Hm...", "Běž pořád nahoru. Nezastavuj se, nezdržuj se. Dokážeš to.", "PÍP! plác, plác, plác", "Nikoho nevidím. Myslím, že jsou kopce prázdné." "Kéž bychom měli čas je prozkoumat. Moc by mě zajímalo, jak vyráběli všechny ty věci.", "To je moře?" "...není moc brzo na to, abychom ho viděli?", "Tohle místo znám. Tady by ROZHODNÉ voda být neměla." "Ale ne." "Moře zřejmě teče starými koryty řek." "Pokud je tady, musí to mít kousek k řece. Jak vysoko podle tebe jsme?" "Netuším. Jak to změřit?" "Nevím." čvacht čvacht, "Aha! K tomuhle kameni...jsem chodíval...jako kluk...*dých*...je zvláštní...být posledním...kdo ho kdy uvidí.", "Páni, počkej.", "Koukni na to místo, kde jsme přešli koryto." "Páni. Ale ne.", "Támhle jsou! Vidím lidi přecházet přes kopec támhle za...za vodou.", "Nedokážu posoudit, jak je to hluboké. Tyhle vodní jazyky šplhají vzhůru podél celého pobřeží. Měli jsme přijít víc směrem od pevniny." "SNAŽILA jsem se, ale pevnina se pořád mění!", "Míří sem. Určitě to tu plánují přejít. Myslíš, že je to bezpečné?" "Mělo by...není to řeka, takže přinejhorším můžou plavat.", "Měli bychom to přejít. Zatím tu ještě nejsou a voda stoupá. Bude lepší být na jejich straně, dokud to jde. Pak jim můžeme pomoci přejít, pokud to bude bezpečné." "Dobrý nápad.", "Cítím, jak to proudí...ale něco se mi nezdá. Vydrž.", CÁK "Ugh!" "Co je?", "Je...*pliv*...je SLADKÁ! Ne tak sladká jako řeka, ale příliš sladká, než aby na ní šlo splývat...rozhodně ne s batohem v ruce." "To druhé moře je zřejmě sladké. Snad je to dost mělké na přebrodění.", "Půjdu první, protože ty máš mapy." "Myslím, že tenhle batoh je udrží celkem v suchu, kdyby něco. Je to dobrý batoh.", "Páni, opatrně - proud začíná sílit!" "Uf! Není to ani tak hluboké, ale...sotva můžu..." "Skoro tam jsme...", "To bylo nepříjemně těsné. A hele, rozhodně nás viděli! HALÓ!" "Myslím, že u krajů dokonce VIDÍM, jak to stoupá.", "Vrátili jste se!" "Moře nepřestane stoupat! Musíme se vydat do hor!" "...Ahoj.", "Kam jste šli?" "Do hor! Všechno jsme zjistili!" "VŠECHNO?" "No, většinu! Kde jsou ostatní?", "Kopce jsou prázdné!" "My víme!" "To je bezva! Nemusíme čekat na to, až něco zahodí! Někteří z nás se tam teď vydali prohlédnout, co tam nechali!" "Ale ta povodeň!" "Ale ne.", "Děti nám o moři před pár dny řekly. Říkal jsem, že se máme přesunout do kopců, ale ostatním se tam nechtělo, kdyby se tam lidi z kopců vrátili." "Když jsme viděli, jak voda stoupá korytem řeky, šla jsem s touhle skupinou. Ostatní se chystají k odchodu, ale chtěli zjistit, jestli voda..." "Kolik?" "V táboře je ještě dvanáct lidí." "...Musíme se pro ně vrátit." "Hm...myslím, že na moři něco pluje.", "Možná bychom tu přešli, ale další skupina už ne. Proud je silný a voda se mění, je sladší, jako řeka. Nemůžeme přes ni přeplout, leda by někdo z vás uměl plavat ve sladké vodě." "Moje sestřenice tvrdí, že umí přeplavat řeku." "No, a dokáže nás přes ni všechny dostat?" "Zeptám se jí. Akorát ji nemůžu najít..." "Zdá se, že těch kanálů je víc. Neměli bychom celou skupinu víc dělit, jen abychom mezi nimi pak uvízli." "No a CO tedy uděláme?" "Myslím, že na moři něco je.", "Musíme všechny shromáždit. Musíme najít něco, co nám pomůže přejít řeky a mořské kanály. Musíme se vydat opačným směrem, přes pláně k horám. Musíme běžet."

Současně jsme se dočkali změny mouseover textu. Těsně před velkým útěkem se na okamžik změnil na "Doufejte", aby se vzápětí změnil na aktuální "BĚŽTE!".

Doplněno 27.7. - "Jak asi vidíte, moře stoupá korytem řeky. Tyhle mělké kanály se brzy naplní. Musíme se od nich dostat pryč, jít podél nich do vyšších poloh, kde se sejdeme se skupinou v kopcích a poté utečeme přes pláně do hor. Mám mapy, které nás povedou.", "Abychom se neocitli v pasti mezi těmihle mořskými řekami - nebo normálními řekami - potřebujeme se přes ně nějak dostat." "Jsou příliš sladké, než aby se v nich dalo plavat, takže si budeme muset vzít něco, co nás bude nadnášet. Musí to být dost lehké na to, abychom to mohli nést s sebou, takže dřevo nevyhovuje.", "Batohy by fungovat mohly - některé udrží vzduch, i když se namočí. Ale popadněte, co bude po ruce - možná je už teď příliš pozdě. A proud je silný, takže budeme potřebovat provaz.", "A já..." "Hele!", "Našel jsem sestřenici!", "Ahoj! Viděla jsem, že se voda snaží zaplavit váš krásný hrad, tak jsem z něj udělala loď! Většina pisečných staveb ale spadla. Když se uvolnil, nějakou dobu jsem plula! A pak mě moře vytlačilo sem.", "Nevím, jak zastavit!" "É, um, provaz!", "Všichni poslouchejte! Zapomeňte na to, co jsem říkala. Nový plán. Uděláme něco, co možná ještě nikdy nikdo neudělal:", "Pojedeme na voru proti proudu řeky. Ale musíme si pospíšit.", "Voda se vylévá z břehů! Tady už nic nenaděláme, je čas vyrazit.", "Je to vážně těžké. Pokud nás to zanese na mělčinu, můžeme se jakž takž odrazit zpátky do hlavního proudu. Ale jen tak tak.", "To je v pořádku - dobrá práce. Míříme přímo doprostřed říčního kanálu!", "A zdá se, že zrychlujeme.", "Uff.", "Je možné nás zase nějak nasměrovat přídí dopředu?" "Můžeme příď začít říkat tomuhle.", "Fajn, dostáváme se do kopců. Potřebujeme nějak..." "Koukněte!", "Hej! Halóóó!" "To jsou oni!", "Pozor, ať se nepřevrátíme!" "Jste v pořádku!" "Co to je?" "Jeďte k nim!" "A jak?" "Aha. Nojo.", "Minou nás. Můžeme namířit víc do proudu?" "Snažím se." "Kdo má provaz?", "Opatrně! Pěkně pomalu... Nepřetrhni provaz!", "Viděli jsme z kopců, že cesta zpátky je zaplavená. Takže jsme našli vor a snažili se k vám dostat po řece." "Pak ale začala řeka téct obráceně a my uvízli." "Proč se všechno zaplavuje?" "Proč je ve vodě plno stromů?" "Proč tu máte malé stolky s hromádkami písku?" "Vysvětlíme to. Ale nejdřív...", "Ahoj.", "Všichni ještě spí?" "Jo.", "Země!", "Míříme přímo k ní už od východu slunce.", "Země! No tak, vstávejte!" ŠKRÁB KŘACH, "Páni.", "Kde myslíš, že jsme?" "Nevím.", "Ale vsadím se, že to můžeme zjistit! Pojďme se podívat, co je támhle!", "KONEC".